Nikdy se nevzdám

24. prosince 2013 v 15:32 | Kaoru & Naya |  Actors ~
Muhehe.. Vánoce jsou tady! ;3
Bohužel se letos nedostal nikdo k sepsání vánoční povídky, tak se omlouváme :( Ale všechny vám přejeme šťastné a veselé Vánoce, ať se vám splní všechna vaše přání, najdete pod stromečkem hodně dárků a užijete si štědrovečerní večeři (pokud ji máte rádi)...
Šťastné a veselé přejí Nayka, Kao a Wiz



Seděl jsem v zaparkovaném autě na parkovišti u studia a z ničeho nic jsem se uvnitř zamknul. Blázním. Slíbil jsem jí, že můj vztah s ním bude od teď jen profesionální, ale to tak trochu nezvládám, lehce mi to uniká. Ne, co si to nalhávám, jsem úplně v prdeli a nemám to ani trochu pod kontrolou, jenom se na mě naštval a já to teď želím schůzkou.
Zavřel jsem oči a praštil hlavou tak, že se spustil alarm v autě. Odemknul jsem a rozhlédl se okolo. Naštěstí tu nikdo nebyl. Byl jsem docela rád, nebylo by zrovna nejlepší kdyby tenhle můj vnitřní boj viděl ještě někdo jiný. Zase jsem se zamknul, jako by mi to mělo ochránit před Sungminem. Proč jsem ho jenom pozval na to rande! Jsem idiot. Odemknul jsem. Ne, musí být zamčeno, vlastně nemusí. Sakra! Střídavě jsem odemykal a zamykal auto a při to jsem si v duchu odříkával dětské rozpočítávadlo. Jasně, ušklíbnul jsem se sám sobě, to určitě něčemu pomůže.
Sungmin
Vyšel jsem z budovy a uviděl Kyuhyuna jak něco dělá v autě. Pozvednul jsem obočí a trošku se zarazil. Jemu hrabe nebo má klaustrofobii? Opatrně jsem přešel k autu a zaklepal na okýnko. On se jen sladce usmál a ukázal, ať přejdu vedle. Otevřel jsem dveře, vlezl si do auta a podíval se před sebe. Kousnul jsem se do rtu. Po celém autě byl cítit jeho parfém. Lehce jsem se ošil a kouknul jsem se na něj.
"Už vím kam tě vezmu." pousmál se, položil si ruce na volant, nastartoval a pomalu vyjel. "Kam?" zeptal jsem se zvědavě a mezi tím jsem si otevřel okýnko a vystrčil z něj packu. Chvilku jsem si hrál s vánkem, co kolem mojí ruky profičel jako hurikán. Vždycky jsem se zasmál a měl jsem takový ten úžasný pocit, připadal jsem si tak přirozeně, zhluboka jsem se nadechnul studeného vzduchu a vystrčil hlavu z okýnka. Měl jsem tak moc velkou chuť si zakřičet. Nevěděl jsem, že Kyu na mě celou dobu kouká, ale bylo to tak.
Slabounce jsem se protáhnul a došel s ním k zábradlí. "Páni." vydechnul jsem bylo to nádherné to město a hlavně ta jeho packa svírající tu mojí. Cítil jsem se jako v ráji. Ne, ještě líp. Lehce jsem se na něj pootočil a usmál se, on mi úsměv opětoval. "Jsem rád, že se ti tady líbí, aspoň někomu." zasmál se. "A komu by se to nelíbilo." doslova jsem na něj zíral s výrazem dementa. Přece ta romantika a hvězdy a to jak mě nenápadně tisknul k sobě, bylo to tak kouzelné, že jsem se na chvilku ocitnul ve svých představách.
"Například mojí manželce, bojí se výšek a proto sem nemůžu." povzdychnul si a silněji mi stisknul packu, jako by se bál, že mu někam uteču, což jsem v tu chvíli vůbec nezamýšlel. To mě vůbec nenapadlo. Nenechal bych ho tu, to by udělal jsem blázen. "Aha, takže jsi sem vzal mě." pousmál jsem se a otočil hlavu na město. "Ale je to nádhera." vydechnul jsem znovu okouzlený tím vším. A hlavně ním. Ano, to město bylo krásné, ale on, on byl pro mě nejkrásnější na světě. Cítil jsem se jako zamilovaný puberťák, jako před první pusou. Slabounce jsem se usmíval a vnímal jeho teplo. "Přesně, a hlavně jsem ti chtěl ukázat místo, kam jezdím, když mi není nejlíp." řekl. Možná jsem se pletl, ale v tu chvíli mi svěřil svoje tajemství, připadal jsem si najednou důležitější, pro jeho život.
Když jsem se nadechnul, že mu něco řeknu, vzal mě za ruku a odvedl k autu, lehnul si na kapotu a poplácal vedle sebe, abych si lehnul i já, byla teplá od motoru a vlastně jak jsem na ní ležel a koukal nahoru na hvězdy začal jsem si připadat jako ve snu. V tom nejkrásnějším snu co se mi kdy zdál. Kyuhyun ležel na boku a pozoroval mě. Stále na mě něco zkoumal a cítil jsem jeho doteky na své tváři. Zavře jsem oči a spokojeně se k němu otočil. V tu chvíli kdy se moje oči setkaly v pohledu s těma jeho začalo mi neskutečně rychle bít srdce, skoro jako když uběhnete maraton. Vpíjel jsem se stále víc a víc do jeho pohledu. Měl jsem nutkání ho políbit, ale neudělal jsem to. Chtěl jsem pozorovat jeho oči, a tu dokonalou tvář. Ty rty, které by mohly patřit mně. Najednou se mi zdálo jako kdyby se zastavil čas, jako bych byl jen já a on. Jen my dva, nikdo jiný. Kdyby nebyl ženatý, jako by okolo nás nebyl okolní svět, prostě jenom my dva. V ten moment jako bychom byli centrem vesmíru, bylo to nádherné. Jen on a já, my dva.
Přál jsem si, aby tahle chvíle nikdy neskočila, přitulil jsem se k němu a on si mě k sobě přivinul. Miluju tu jeho sladkou vůni, je prostě jedinečná. "Minnie." oslovil mě. Spokojeně jsem se pousmál a podíval se na něj, i když on koukal na oblohu posetou zářivými hvězdami. "Ano." zapředl jsem. "Co vlastně ten tvůj přítel." řekl váhavým hlasem. Pousmál jsem se a naklonil se nad něj. "Není to můj přítel, jsem jenom tvůj." mrknul jsem. "Ale vždyť..." "Jo, políbil jsem ho, ale chtěl jsem ti to vrátit," řekl jsem už o něco tišeji," žárlím, když jsi s ní. Bolí mě to."
Znovu se mi zadíval do očí a já se znovu začal ztrácet v těch nejtajemnějších očích, které jsem kdy viděl. Natáhl ruku k mé tváři a palcem obkroužil konturu mých rtů. "Jsi pako," řekl a na chvíli se odmlčel, "ale není to tak jednoduché. Nedokážu jí tolik ublížit, strávila po mém boku takovou dobu, že ji nemůžu z ničeho nic vymazat."
"To po tobě nikdo nechce, ale neublížíš jí ještě více, když budeš lhát?" řekl jsem a nepatrně se chvěl pod jeho doteky. "Nebudu jí lhát, jen jí o tom nebudu říkat." pokrčil rameny. Protočil jsem oči, je jako měl na mé tváři, mě za ní vzal a odtáhl na stranu, že jsem ji položil opět na jeho rameno. "To není fér." odfrknul jsem si. "Je." řekl a objal mě kolem pasu.
Když mi začala být trochu zima, zavrtal jsem se blíž k němu do hrudi a on to asi poznal. "Minnie, nechceš jet domů, zítra se uvidíme v práci." řekl jemným hlasem a usmál se na mě. Byla pravda, že se uvidíme v práci, ale stejně mi bude chybět a to hodně hlavně teď. "Tak, ale slib mi, že se nebudeš chovat jako by jsme si byli cizí." zakňoural jsem a stisknul silněji látku jeho kabátku a podíval se na něj. "Neboj slibuji." usmál se a chytil mě za packu. Propletl naše prsty a vtisknul mi pusinku do vlásků. Bylo to tak nádherné.

Pomalinku jsem slezl z kapoty auta, byl jsem rád, že jsem si sedl do sedačky v autě. Byl jsem unavený a bylo tady teplo. Celou cestu ke mně domů jsme si povídali o různých věcech, například se mě ptal, jak se mi podaří ho vždycky tak vyvést z míry. Na to jsem mu nebyl schopný odpovědět, nevím jak to dělám a snad to nikdy nepoznám. Když jsme zastavili před domem podíval se na mě s takovým tím něžným úsměvem a hodil mi ruku kolem ramen. Okamžitě s ní zajel na zátylek a chvilku si hrál s mými vlásky, těsně před tím než mě k sobě přitáhnul a sladce políbil. Jen ten polibek s mým tělem udělal strašné divy. Měl jsem co dělat, abych se štěstím neroztekl. Samozřejmě jsem mu polibek opětoval. A věděl jsem, že jeho, JEHO, se nikdy nevzdám, i kdyby měl být sebetvrdší oříšek.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kill Kill | 24. prosince 2013 v 15:48 | Reagovat

*q* Opovažte se je nedat k sobě a zešílím *q*

2 Aiko Aiko | 24. prosince 2013 v 23:57 | Reagovat

Wow.. I jen naděje, že  by to mohlo být mezi nimi pořád tak sladký, je pro mě ten největší dárek k Vánocům ^^ Moc se těšim na pokračování
Samozřejmě i vám holky přeju šťastný a veselý :)

3 Hatachi Hatachi | 25. prosince 2013 v 0:32 | Reagovat

Tak předně...taky vám všem přeju šťastný a veselý...
Jinak tenhle díl by skvělý.
Doufam, že klucí zůstanou spolu, i když to ublíží Kyuově manželce.
Těšim se na další díl.

4 Lení Lení | E-mail | Web | 25. prosince 2013 v 12:01 | Reagovat

Awwww.. :3 tak tomu se říká romantika.. :* Jestli nebudou spolu tak si vás najdu..! :D
Krásnej dílek ^^ Těším se na další :)

5 KinomanLop KinomanLop | E-mail | Web | 20. srpna 2017 v 2:21 | Reagovat

Думаю это подойдет http://www.skrzeszew.osp.org.pl/profile.php?lookup=7329562. Да лучше бы пиво попил, там на моей страничке.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.