F*cking morning...

20. listopadu 2013 v 2:05 | Kaoru & Naya |  Actors ~
Normálně, my jedem! ;D
Sice neříkám, že nám z toho už slušně hrabe, ale to se ztratí...Snad x3
Nom, doufáme, že se vám naše povídka zalíbila ;P


Ráno jsem se probudil prudkým trhnutím hodinu před tím, než mi měl zvonit budík. Zhluboka jsem oddechoval a podíval se na Kwon Jin, jestli jsem jí nevzbudil, naštěstí tvrdě spala zamotaná do peřin. Nechal jsem své tělo klesnout zpátky do peřin, zajel si rukama do zpocených vlasů a pěvně stisknul některé prameny. Tohle už není normální, co se mi má, co vkrádat do snů!
Zamáčknul jsem budík, aby nezvonil a nevzbudil ji a šel do koupelny. Vlezl jsem si do sprchy a pustil na sebe studenou vodu, rukama jsem se zapřel o zeď a snažil se vzpamatovat. Panebože je to jenom herec, můj dočasný zaměstnanec! Napatlal jsem si do vlasů šampon a sledoval, jak mizí společně s ostatní vodou do odpadu. Doufám, že dnešek proběhne v pořádku bez jakýchkoliv problémů, nerad bych si znepříjemnil třetí den za sebou. I když o tom docela pochybuji, dnes je totiž zahájen můj první oficiální pracovní den s Lee Sungminem.
Po opuštění koupelny jsem se oblékl a odebral se do kuchyně se nasnídat. Začal jsem prohledávat skříňky a hledat kafe, ale nikde nebylo. Skvělé, opravdu ten den začíná báječně. Postavil jsem vodu na čaj a začal si dělat snídani, nakonec jsem usoudil, že na ní nemám chuť, všechno jsem to připravil na stůl a k tomu přiložil vzkaz. Z domu jsem vyrazil o něco dříve než obvykle, musím se stavit ještě natankovat a pro kafe.
Nasednul jsem do auta, zapnul rádio a začal si zpívat v autě, alespoň trochu mi to odreagovalo. Zastavil jsem na nejbližší benzínové pumpě a vzpomněl si na včerejší incident, co mi líčil Eunhyuk, musel jsem se při té vzpomínce pousmát, jsou to prostě paka, ale náramně se k sobě hodí. Zprvu mě poměrně překvapilo, že ti dva spolu chodí, nikdy jsem si nemyslel, že jsou orientovaní tímto směrem, ale nemám s tím problém.
Vyndal jsem peněženku z auta a šel dovnitř, při té příležitosti jsem se rozhodl si koupit i tu kávu. Nikam jinam se mi moc extra nechce a navíc musím jít ještě do banky, včera jsem to nestihnul, tedy spíš jsem na to úplně zapomněl, měl bych si pořídit nějaký diář nebo strhnout odměny sekretářce, ta je přeci můj diář.
Vešel jsem dovnitř a zamířil rovnou k automatu na kávu, ale těsně před tím jsem se zastavil a můj pohled skončil někde, kde jsem jej mít rozhodně nechtěl. Přede mnou stál blonďatý kluk, tedy spíš se ohýbal v pase pro kávu, zakoupenou z mnou vytipovaného automatu. Stál jsem téměř za ním a vzpomněl si na dnešní noční můru, chtěl jsem ustoupit o pár kroků dál, abych mu nebyl v tak těsné blízkosti, ale on se najednou otočil a část blondýnovi kávy skončila na mé košili. I přes to, že to docela pálilo, tak jsem na něj chvíli hleděl a cítil jeho sladkou vůni, kdybych ji měl k něčemu přirovnat, tak by to bylo ovoce. Stál tam s mobilem u ucha, přidržující peněženku, kafe, jehož obsah byl momentálně na mé košili a vyjeveně na mě koukal.
"Ehn... J-já jenom potřebuju-ju kafe." řekl jsem nejistě, obešel jej a už házel peníze do automatu asi mám nějaký kofeinový záchvat, potřebuju honem to pitomý kafe! Stál jsem u automatu a neodvažoval se nějakou chvíli otočit, když jsem to udělal, už tam nebyl, těžko říct, jestli to bylo štěstí nebo smůla.
Pokusil jsem se nějak otřít skvrnu od kávy na své košili a zaplatil sem za benzín. No perfektní, teď půjdu do banky s politou košilí. Nasednul jsem do auta, vytočil svoji sekretářku a dal ji nový úkol, ať mi sežene něco čistého, to se potom ukázalo jako ne moc dobrý nápad. Nastartoval jsem a zamířil směr banka.
Ani tam to nebylo zrovna slavné. Sotva jsem dopil kávu a vešel dovnitř, šlo to podobně jako na benzínce. Vlastně o něco hůř. Ještě jsem ani nevešel dovnitř a skončil jsem na zemi. Ucítil jsem prudký náraz n hrudník, když jsem otevřel oči, spatřil jsem před sebou někoho, koho už dlouho ne. Lee Sungmin, zase on. Opíral se rukama o moji hruď a vypadal, jako by měl každou chvíli vrhnout. Něco zamumlal a posadil se. Musel na nás být vyloženě pohled k popukání. Začínající nadějný herec Lee Sungmin seděl ve vchodu do banky známému režiséru Cho Kyuhyunovi na klíně. "Můžeš vstát? Bylo by to... vhodné."
+++
Hodil jsem papíry z banky sekretáře na stůl a zalezl se převléct k sobě do kanceláře. Takhle náročné ráno jsem dlouho neměl. Když jsem jí pověřoval úkolem, sehnat něco vhodného, myslel jsem tím jednobarevné triko nebo košili. Asi mě musí mít opravdu v lásce, když mi na židli leželo přehozené modré triko s nápisem 'Sex, drugs & videogames'. Neříkám, že když pominu ty drogy, je to poměrně výstižné, ale to prostě nemůže myslet vážně! I tak jsem to na sebe navlékl a cestou na plac jí hodil na stůl košili, ať ji odnese do čistírny. Už tuším, proč mě nemá zrovna v top pětce, ale dnes opravdu nemám svůj den.
Aby toho nebylo málo, jen co jsem dorazil na plac, samozřejmě pozdě. Těšil jsem se, že si po práci popovídám s kluky, ale pípla mi zpráva, že nedorazí. Protočil jsem oči a se svým novým ohozem jsem si stoupnul před všechny účinkující jak herce, tak můj tým a pronesl několik úvodních improvizovaných vět. A aby těch katastrof za dnešní den nebylo málo, tak dorazila zpráva, že jeden z našich důležitých sponzorů zkrachoval. To už jsem byl opravdu na zhroucení. I tak jsem pro dnešek zahájil natáčení, sponzora seženu snadno, jenom mě to bude stát dost času, potřebujeme trailer a prostory na večírek.
Po pěti hodinách únavného natáčení jsem to pro dnešek ukončil. Nevím proč, ale i přes to, že jsem si vybral nejlepší z nejlepších se mi dnes málo co líbilo, jediný komu jsem nemohl nic vytknout byl Sungmin, což mě štvalo ze všeho nejvíc, zvlášť po tom dnešním ránu.
Jen co se vypnula poslední kamera, sesypalo se na mě několik desítek dotazů. Nakonec jsem před nimi unikl na jediné místo, kde mám v těchto dnech klid. Do sálu, ve kterém jsem strávil včera téměř celý den. Bylo to tu útulné a hlavně mi tu nikdo nehledal. Nebyl to extra velký sál, bylo tu pódium několik řad sedaček a klavír, kdybych to měl k něčemu přirovnat, tak to bude sál v nějakém lepším kině. Já jsem tu měl nejradši právě ten klavír, nebyl sice nejnovější, ale o to více se mi zamlouval.
Sednul jsem si k němu a odkryl bílé klávesy, přejel jsem po něm prsty a zahrál několik náhodných not, vždycky když u něj sedím, mám pocit, jako bych se propadl zpátky do minulosti, dřív jsem chtěl být zpěvák, ale vzhledem k tomu, že můj otec vždy prahl k filmařině, skončil jsem u ní také. Nejdříve jsem začal hrát jednoduchou písničku jen jednou rukou a pak k ní přidal i druhou, je to tak uvolňující pocit. Zavřel jsem oči a hrál.

Nikdy mě tu nikdo nesháněl, takže jenže jsem netušil, že mě někdo pozoruje.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lení Lení | E-mail | Web | 20. listopadu 2013 v 21:19 | Reagovat

Dokonalá povídka ^^.. docela zajímavé.. Kyuhyunie má manželku (což je divné.. nedovedu si to představit... :D) ale očekávám že dřív nebo později Minniemu podlehne... Spíš dřív než později :P..
Čekám na další díl.. :*

2 Hatachi Hatachi | 20. listopadu 2013 v 21:34 | Reagovat

Chudák Kyuhyun..tolik katastrof na jeden den. To aby ho z toho trefilo...
Kyu hrál na piáno a kdosi ho pozoroval a poslouchal?
Hmmm...zajímavé. A kdo to jen mohl být? Vždyť EunHae psali, že nedorazí...že by tedy všetečný Minnie...
Těšim se na další díl.

3 Kei Kei | 21. listopadu 2013 v 7:52 | Reagovat

Chudak Kyu takovy smuly ceky rano ale Minnie mu urcite spravi naladu :)

4 Aiko Aiko | 22. prosince 2013 v 13:26 | Reagovat

Vůbec Kyovi takhle krásný den nezávidím.. :D Doufám, že ten tajemný posluchač bude Minnie *^^* Donghae ani Eunhyuk tam nejsou, tak kdo jiný by to mohl být..?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.