!Maybe? 1.kapitola

21. června 2013 v 11:44 | Kaoru |  Kyumin
Ehm, měla jsem v plánu to sem dát až tak za týden, až to budu mít celkově dopsané, ale rozhodla jsem se, že vás tu nenechám na suchu. To jsem hodná co? xD Takže víte jak jsem vám tady psala o té povídce jak jsem si jí smázla, tohle není ona. Musela jsem napsat něco jiného, protože jinak bych se užrala nudou. No , Nay tvrdí, že ta povídka je dobrá.A také po mě chce každý den na skype další část.Mno dneska se paří někde na výletě, chudák. S Wizy jsem se taky bavila už o tom jak to bude s povídkama od ní, jelikož asi nejsem jediná komu chybí, že? xD Tak přiznejte se komu chybí povídky od Wizy, mě rozhodně ano!:D Ale chudák připravuje choreo na contest, a má nervy jak jsem včera zjistila, tak jí budeme všichni držet palce ne? :3 Já i u nohou xDD Mno tak doufám, že se vám bude líbit Asi to nebude to, na co jste odemě zvyklí, ale změna je život. Tentokrát jsem to vzala ta temnější stránku. No tak hurá do čtení xDD A děkuji předem za každý zanechaný komentář. :D Jsem za ně ráda :3

Pár: Kyumin (EunHae)
Varování: No tak 14+ xDDD Zatím.
Žánr: Shounen-ai, později Yaoi, Romantika, Komedie, Drama, Tragédie.
Děj: Dva rody. Cho a Lee, vedou boje už několik generací. Ale co se stane, když se dva dědicové rodů setkají z očí do očí. Proč se Kyuhyun najdnou nezmůže na to jej zabít. A proč Sungmin navrhne východisko, které je jako s komedie. To vše se dozvíte v povídce.


Seděl na křesle ve svém pokoji a hrál si se svou nejoblíbenější hračkou. Otevíral a zavíral zásobník. Pořád dokola. Čekal, než mu přijdou říct, jak to dopadlo. Ale nějaké očekávání má. Určitě někoho zabijí. Proč taky ne. Když můžou. "Kyuhyune." Vtrhl do dveří mladík v jeho věku. Jen s rozdílem blond hlavy. "Tak co?" zeptal se Kyuhyun sedící v křesle. "Tvoje máma…ona, zavraždili jí." oznámil zprávu z dnešního dopoledne. Kyuhyun se postavil, nabil zbraň. "Jak jsem očekával." zašeptal. "Co budeš dělat?" zeptal se jej jeho kamarád. "Co myslíš?" ušklebil se Kyuhyun. Nastavil zbraň přímo blonďáčkovi do obličeje. "Vážně?" zeptal se jej blonďák. "Vážně!" řekl Kyuhyun a vystřelil. Kulka proletěla těsně blonďáčkovi u obličeje a strefila matčin obraz v chodbě za blonďákem. "To bude ještě zajímavý." usmál se blonďáček. "Hyuku, připrav mi auto. A řekni, kdo to udělal." Kyuhyun schoval zbraň. "Jedu se pomstít." usmál se Kyuhyun.

Za nedlouho seděl v autě za volantem. A na místě spolujezdce seděl Hyuk. Věděl, že pokud se Kyuhyun rozhodne pomstít nebude to jen, vystřelit a sbohem. Dokud může pozabíjí všechny co jsou přítomní, ať s tím mají co dočinění, nebo ne. "Tady odboč." navigoval Hyuk. Kyuhyun vytočil zatáčku. "To skladiště támhle." ukázal Hyuk. Kyuhyun se podíval na velké skladiště před sebou. "Jako obvykle." pousmál se. Prudce zabrzdil před budovou. Vylezl z auta. Cítil to. Ten zápach. Jak on jej miloval. Vůně krve. "Tak to abych šel. Jinak pro mě nic nezůstane." zlomyslně se ušklebil. "Můžeš pro mě něco udělat?" zeptal se jej Hyuk. "Nevím, ale co chceš?" zeptal se Kyuhyun chladně. "Je tam kluk, od nepřítele. Je asi tak starý jako my. Hnědovlásek. Má bílou košili. Poznáš ho. Nezabíjej ho. Teda pokud to neudělal už někdo jiný." vysvětlil Hyuk. "Dobře. Chápu. Ale neručím za sebe." Kyuhyun si nabil zbraň a rozešel se směrem ke skladišti. Otevřel velké dveře a podíval se před sebe. Louže krve. Bylo to jako z hororu. Jeho příbuzní. Jeho matka. Leželi na zemi. Tma, krev. Křik lidí. Výstřely, volání o pomoc. Tohle je jeho život.

Kyuhyun se podíval na všechny kolem. Viděl chlapa, který odpovídal popisu který mu Hyuk dal. Ten, který zabil jeho matku. Nastavil zbraň přesně tak aby se vyhnul životně důležitým orgánům.Musí trpět. A vystřelil. Okamžitě jej to zasáhlo. Všichni se podívali Kyuhyunovo směrem. Ten se jen pousmál. Postřílel všechny, kteří se na něj otočili. Za chvíli byl skoro celý od krve. Přešel k chladnému tělu jeho matky. "Mělo to skončit jinak. Měli jsme být šťastná normální rodina. Bohužel. Nestihli jsme to. Miluju tě mami. Odpočívej v pokoji." Kyuhyun se zvednul od těla své matky. Do očí mu uhodila zářivě bílá košile. "Ty pojď sem." namířil zbraň přímo na mladíka. "Donghae…nechoď." uslyšel hlas nějakého chlápka na zemi. "Jak se opovažuješ ještě žít?" Kyuhyun se usmál a jednoduše jej zastřelil. "Tak dělej pojď sem." zakřičel Kyuhyun. Donghae se vydal pomalým krokem směrem ke Kyuhyunovi. "Ne!" zakřičel chlapec, který vyběhl z rohu. Obmotal svoje ruce kolem Donghaeho pasu a zabořil tvář do záhybů svalů na košili. Po tvářích mu stékali slzy. "Nechoď." vydechl prosebně. "Nenechávej mě tu. Prosím." zašeptal. Donghae se lehce pousmál. Otočil se k roztomile vypadajícímu mladíkovi. "Sungminnie. Neplač. Musel jsi vědět, že někdo jako já to nedotáhne daleko. Musel jsi aspoň cítit, že skončím takhle. Ale ty uteč, musíš žít. Budoucnost vašeho rodu je ve tvých rukách. Nesmíš tady umřít. Nesmíš." Donghae se podíval na Sungmina. Snažil se být statečný a nepropouštěl slzy na povrch. Nechtěl aby jej viděl plakat. Pláč je to poslední co teď potřebuje. Donghae chytil Sungminovi ruce za zápěstí a lehce je odtáhl od svého těla. "Běž. A nezapomeň. Vždycky jsem tě miloval…Byl jsi vždy můj mladší bratr." Donghae sjel dlaněmi po Sungminových tvářích. A na chvíli k sobě přitáhl jeho obličej. Jemně jej políbil. Lehce. Poprvé a naposledy. "Sbohem." zašeptal. Otočil se zpátky ke Kyuhyunovi. Ten na to vše koukal. Nechápal to. Lidské city. Jenom plýtvají časem a slovy. Něco jako láska neexistuje. A nikdy existovat nebude. Sungmin spadl na kolena. Opřel se dlaněmi o zem. Slané kapky z jeho očí dopadali na zem. "Donghae." promluvil. Skoro neslyšně. Donghae se vydal ke Kyuhyunovi. S úsměvem na tváři. Věděl, že tohle si bude pamatovat dokonce života. Tedy pokud jeho život neukončí chlapec před ním. Sungmin se na to nemohl dívat. Jeho rodina. Jeho přátelé. Jeho…jeho milovaný přítel. Všechny ztratil. Začal zrychleně dýchat. Rychle vstal. Nemohl to tak nechat. Nesmí mu vzít Donghaeho. Nesmí! Rozeběhl se. Zastavil se těsně před Kyuhyunem. "Chceš někoho zabít! Dělá ti to dobře. Pozabíjet všechny…všechny. Jsi monstrum! Pokud se ti to tak líbí, zabij mě. To je to co chcete. Celý váš zatracený rod Cho! Nenávidím vás. Jakoby, bylo důležité, co se stalo před stovkami let. Nikdy to neskončí. Věčné souboje o to kdo je lepší, bohatší a nevím co ještě. Je to ubohost. Už jste dosáhli svého! Zabili jste všechny, kdo by mohli obnovit rod Lee. Všechny! Nejste nic jiného než vrazi! Zbývám už jenom já. Jenom já. Donghae není z rodu Lee. Možná nese příjmení Lee, ale to je jen následek toho, že jsme ho adoptovali. Nic jiného. Pokud něco chceš tak je to moje smrt. Tak dělej! Zabij mě, jako ostatní. Budeš mít klid! Konečně! " Sungmin se stál před Donghaem a měl roztažené ruce, tak aby jej ochránil. Koukal přímo Kyuhyunovi do očí. A křičel. Mluvila z něj zlost, nenávist, bolest. Přišel o všechno. Pokud má žít a má mít rodinu. Tak nechce! Nestojí o to, aby tohle zažily jeho děti. Nechce. To nedopustí, to ať radši hned zemře. Kyuhyun na toho chlapce koukal zpříma a neuhýbal pohledem. Byl jím naprosto unešený. Vidí v něm sebe. Před tím, než se změnil. Sungmin se pousmál. "Copak? Nemůžeš?" zeptal se chladně. Sungmin sklopil hlavu a sám pro sebe se usmál. Vrátil ruce zpět k tělu. Přešel ke Kyuhyunovi. Chytil hlaveň jeho zbraně a přiložil si jí z čelu. "Dělej stiskni spoušť." pousmál se. Kyuhyun nemohl uvěřit, jak blízko se k němu ten kluk dostal. Tak neuvěřitelně blízko. Kdyby Sungmin chtěl, může jednoduše vyndat dýku a bodnout ho do srdce. Ale z nějakého neznámého důvodu mu Kyuhyun věří, že to neudělá. V jeho očích je ještě větší nenávist a bolest jak v jeho vlastních. A to si prošel věcmi, které nepřeje nikomu. Vražda jeho otce na vlastní oči. Znásilnění a zavraždění sestry, z pod postele. Vyvraždění jeho kamarádů. Prošel si toho víc. Ale tohle se na něm podepsalo nejvíc. Ale ten chlapec před ním…nosí v sobě větší nenávist a bolest jak kdo jiný. Kyuhyun se pousmál. Je vážně jak on.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Hatachi Hatachi | 21. června 2013 v 22:02 | Reagovat

WOW...to byl teda nástup...
Jako...musim přiznat,že hned ten první díl mě totálně dostal.
Jsem moc zvědavá,jak to bude dál pokračovat.
Moc se těšim a netrpělivě čekam na další díl.

2 Sensei Sensei | Web | 23. června 2013 v 13:44 | Reagovat

OMG! Tak to vypadá víc než zajímavě! Jsem unešena... totálně mě to dostalo, takže doufám, že pokračování bude co nevidět.
*devil smille*

3 Aiko Aiko | 29. června 2013 v 17:30 | Reagovat

No teda, hned po prvních pár větách jsem se zamilovala.. Vypadá to opravdu moc zajímavě. Tohle bude ještě hodně napínavý..
Doufám že další díl bude brzy, už se moc těším ^^

4 Cam Cam | Web | 30. září 2013 v 14:53 | Reagovat

a pokráčko? xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.