Život je svině

15. července 2011 v 13:47 | Naya ^^ |  Kyumin

Poslední příběh do té doby, než se vrátím. Snad z dovolené budu mít nové téma pro příběh :D Pokud bude čas na to myslet. Ještě jednou se omlouvám, že jsem jich nestihla napsat víc. Je takový trochu depresivní a kratší.







Promiň mi to....
Nedokážu bez tebe žít, nechci žít jako před tím.
Do té doby, než jsem tě poznal, jsem žil jako člověk bez duše. Chodil jsem každé ráno do ateliéru a tam kreslil co se po mě chtělo. Kolikrát jsem měl poměr s dívkami, co jsem kreslil. Moje vztahy nestáli za nic, každý na jednu noc.

Celý můj svět se točil okolo nekonečného množství kafe, malování, sexu a alkoholu. V tu dobu jsem byl přesvědčen, že život je neskutečná svině a je naprosto o ničem. Neměl jsem žádný důvod žít, bylo to stále dokola.

Tak proč? Proč si odešel? Dal jsem ti všechno, nestačilo ti to? Lehl jsem si na postel a koukl na naši společnou fotku, co jsem měl na nočním stolku. Usmíval se tam. Byl to ten výraz jaký míval pokaždé, když jsme byli jenom spolu. Miloval jsem ho a on odešel.

Zvedl jsem se a šel v poloopilém stavu do ateliéru, měl jsem práci, to bylo to poslední co jsem měl. Popadl jsem svoji tašku a vyšel z bytu. Proč si se mnou vlastně byl? Co si na mě viděl? Chtěl si mi ještě víc zničit život? Měl jsem ho zničenej už bez tebe, ale ty si mě musel přesvědčit o tom, že jsem žil docela šťastně.

Hodil jsem tašku do kouta a pohlédl na šéfa, který šel s dívkou, co mi měla stát modelem pro nový obraz. Byla krásná a zamilovaně na mě hleděla. Bylo to jako dřív, když jsem tě ještě neznal. Viděl jsem to jako před tím.

Popadl jsem štětec a stoupl si před plátno. Pomyslel jsem na to, jak jsem tě taky maloval, tvůj portrét, tvoje tělo. Znal jsem každou křivku na tvém těle, tvoje tmavé oči, tvůj rozkošný úsměv a dokonalý obličej. Byl jsi to nejlepší v mém životě. Byl si jako slunce, co ozářilo můj zničený život. Dal si mému životu novou naději a přesvědčil mě, že by jsem měl bojovat za to, co mám rád. Ty jsi byl to, pro co jsem to všechno dělal, byl si má motivace můj život.

Po několika hodinové práci jsem byl hotov. Byl to obraz, který se z velké většiny podopal originálu. Dívka ke mně přistoupila, měla na sobě jen sametový plášť. Chytla mě za rameno a zadívala se na obraz. Objevil se na jejím překrásném obličeji rozkošný úsměv.

Každou chvíli maluju spousty překrásných dívek s dokonalým tělem, ale celou dobu co jsi byl se mnou jsem je vnímal jako práci. Nezajímali mě jako dřív. Bez tebe se můj život vrací do starých kolejí.

Její ruka směřuje čím dál tím níž po mém těle.
Miluju tebe, ale ty mě ne.
Po pár krásných polibcích,
má úsměv na lících.
Nedokážu s ní být.
Budu dál, jen o tobě snít.

Opustil jsem jí a utekl z ateliéru. Nedokázal jsem se s ní vyspat. Myslel jsem jen na tebe. Doma jsem si lehl do postele a objal polštář. Po tvářích mi stéklo pár slz. Nedokážu s tím dál bojovat. Popadl jsem láhev s vodkou a opřel se o kuchyňskou linku.

Svezl jsem se na zem. Pomalu začal usínat, kvůli němu se to všechno děje. Vypil sem jí skoro celou a teď se ani nezvednu. Pomalu mi padali oční víčka a já čekal, že přijde a bude tu se mnou.

Když jsem se probudil, ležel jsem v posteli. Bolela mě hlava a viděl jsem dvojmo. Jak dlouho jsem spal? Popadl jsem se za hlavu a podíval se vedle sebe.
"Mám halucinace?" viděl jsem tam jeho. Usmál se na mě a obejmul mě.
"Prosím, můžeš mi to odpustit?" začal plakat.
"Já už jsem ti ale odpustil, jenom prosím neodcházej." tekly mi slzy a objímal sem ho.
"Miluju tě, Kyu." řekl mezi vzlyky a políbil mě.
"Já tebe taky, Minie."
"Už tě nikdy neopustím."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 DaGa & NiYu DaGa & NiYu | 17. července 2011 v 19:55 | Reagovat

Bože !! tak toto faaakt pekné !! TT__TT ja som už myslela že zomrie !! ale všetko bolo nakoniec Ok! ah..super píšeš !! aj supr Blog !! ^_^ a ešte ktomu KYUmin par !! waa ako ja ich miluje !! oni dvaja proste k sebe patria ^^

2 Naya Naya | Web | 18. července 2011 v 19:21 | Reagovat

[1]: Děkuju :)

3 HaRim HaRim | 29. listopadu 2011 v 18:25 | Reagovat

Dojemný (@__@)

4 Kyu Kyu | E-mail | Web | 3. prosince 2011 v 15:24 | Reagovat

OMO! to bylo tak smutné a krásné zároveň! ^^

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.