Mafia

29. července 2011 v 13:18 | Naya ^^ |  Sichul
Před odjezdem ještě jedna povídka xD



"Tati počkej! Ty nevíš kdo to je?" slyšel jsem, jak se ozývalo za dveřmi.
Probral jsem se po velkém úderu do hlavy a cítil jsem, jak se kolem mě svíjejí provazy. Byl jsem v neznámé místnosti svázaný k posteli. Na to, že mě unesli se mi zdál ten pokoj až moc dobrý. Trochu se podobal tomu mému. Snažil jsem se vzpomenou, co se vlastně dneska přesně stalo.

Ráno jsem vstal a v pyžamu zamířil do kuchyně na snídani, jako každé ráno. U stolu seděl můj mafiánský tatík a v černém obleku snídal. Myslím, že jsme se bavili o nějaké schůzce.... Potom odešel a já se šel po snídani osprchovat. Probíhalo to jako každé ráno, tak proč jsem tady připoutaný k posteli?

Dál už nevím nic moc, pamatuju si jen útržky. Šel jsem někam s otcem a pak se začalo střílet. Schytal jsem to.... to vím, někdo mě střelil a následovně něčím praštil do hlavy. Poslední co jsem viděl a pamatuju si je, jak ke mně někdo přišel. Pak jsem se probral tady.... Unesli mě při přestřelce? Docela se divím, že ještě žiju....

"Můžeme za něj chtít výkupné!" dál se ozýval nadšený hlas za dveřmi. Takže mě unesli úmyslně a chtěj vydírat mého otce? To je fakt super.
"A co s ním budem dělat do té doby, není kam ho dát." ozval se hlubší hlas.
"Nech mi ho, do té doby." řekl ten první.
"Pojď se mnou." řekl hlubší a já slyšel, jak se jejich kroky vzdalovali od dveří. Bolí mě hlava, mám hlad, z rána si nepamatuju skoro nic a ještě mě unese nějaký mafiánský gang.
Dlouho se nic neozývalo a tak jsem usnul.

Probudil jsem se ve stejém pokoji, hlava mě bolela snad ješrě víc než před tím. Chytl jsem se rukou za místo, které mě nejvíc bolelo a začal si třít. Moment! Když jsem usínal nemohl jsem se ani pohnout, koukl jsem kolem. Ruce i nohy jsem měl volné. Nebyla to jediná změna co se odehrála, vedle mě seděl nějaký kluk a koukal na mě.
"Konečně si se probral." řekl a mrkl na mě. Cukl jsem sebou, ale v ten okamžik mnou projela neskutačná bolest na místě, kde mě před tím postřelili. Rána byla ošetřená a kulka pravděpodbně vyndaná, ale bolest to nějak nezmírnilo.

"Opatrně." řekl ten kluk a přitáhl mě zase zpátky.
"Kdo jsi?" zeptal jsem se nejistě.
"Choi Siwon." řekl a usmál se. "Ty jsi Kim Heechul, že? Syn Leeteuka." zeptal se hned. Nevěděl jsem, jestli mu mám říct ano nebo ne, ale už jsem věděl kdo je on. Siwon, syn KangIna, tátovo největšího soupeře. Už dlouho nás sleduje na každém kroku a neustále přemýšlí, jak nás zničit.
"I kdybych byl, proč mě tu držíte?" odsekl jsem a opět se od něj odtáhl. Nemínil jsem být u něj tak blízko.

"Konečně má můj otec něco, s čím má výhodu nad tvým otcem." řekl a přitáhl mě znova k sobě a tentokrát mě držel pevněji. Měl docela sílu, pod jeho košilí byl vidět náznak na svaly. Nebyl svému otci vůbec podobný, na rozdíl od něj vypadal mnohem mileji. Jeho obličej nebyl tak děsivý naopak, měl sice výraunější mužské rysy, ale působyl spíše svůdně. Když se pousmál měl ďolíčky ve tvářích. Trochu mi svým úsměvem připomněl jokera z Batmana, ale bylo to rozkošné. Ano Batman, neřekl bych to, kdyby můj mladší bráška neustále nehrál dokola počítačové hry a nesledoval akční filmy, jako třeba Batman, Matrix, X-men a podobně.... "Představoval jsem si tě jinak, podle vzhledu tvého otce, který vypadá jako anděl, ale ty mi spíše připomínáš nějakou princeznu." řekl po chvíli ticha, kdy jsem si ho prohlížel.

"Princeznu?" vydal jsem ze sebe. To mě poměrně urazilo.... Já jsem mu taky neřekl, že vypadá jak mutant Jokera a Simby z Lvího krále. Zatvářil jsem se uraženě a on si toho všiml. "Omlouvám se, ale tvé husté vlasy s nevinným obličejem, dětskýma očima." mezi tím, co mi tu popisoval můj obličej mě jednou rukou chytl za tvář a pomalu se ke mně začal přibližovat. "Tvoje plné rty... působí princeznovským dojmem." přejel mi prstem po rtech a následovně mě na ně políbil.

Než jsem stačil zareagovat odtrhl se ode mě. Jeho polibek byl něžný a vyvolal ve mně touhu po dalším. Přitáhl jsem ho k sobě a dožadoval se víc, než pouhého polibku.

Ležel jsem na posteli a on byl na čtyřech nade mnou. Něžnost ho už opustila, promněnila se v agresivitu. Tiskl jsem ho k sobě, aby se naše těla třela o sebe. V tento okamžik jsem nechtěl nic ani nikoho jiného než jeho. Jeho ruka se posouvala směrem dolů a on se posunul k mému krku.
"Aiish!!" vykřikl jsem, když se Siwonova ruka dostala k mému pasu a zmáčknul mou ránu po kulce. Pravděpodobně to nevěděl a odtrhl se ode mě.
"Heechule!" ozval se z vedlejší místnosti známý hlas a do pokoje vtrhnul můj otec.
"Tati?"
"Cinderella!" ozval se za ním můj mladší bráška. Než se mohlo cokoliv stát, táhli ode mě Siwona pryč. Celé sídlo obsadil tátův gang a než jsem cokoliv řekl byl už Siwon v nedohlednu.
"Ne." vydal jsem ze sebe, když mi pomáhali na nohy.

Seděl jsem doma na posteli a přemýšlel nad tím co se stalo u Siwona. Nemohl jsem na něj přestat mysle, stále jsem cítil jeho rty na těch mých. Přejel jsem si prstem po rtech a zatoužil po dalším polibku od Siwona.
"Bráško, co se děje?" zeptal se Kyuhyun, který se objevil za mnou a chytil mě okolo ramen.
"Co se stalo s ostatníma." zeptal jsem se mladšího.
"Jako s tim klukem co se po tobě plazil?" zeptla se provokativně.
"Takhle o něm nemluv." vyjel jsem na něj.
"Nebuď na mě takovej, vím víc než si myslíš." řekl a šťouchl do mě. Prosebně jsem se na něj podíval. "Ale nic ti neřeknu." řekl s úšklebkem a odešel z pokoje. Takže neví nic. Můj život se od té doby změnil. Nedokázal jsem na nic jiného mysle a svoje city i problémy jsem si vylil u Kyuhyuna, všechno jsem mu řekl. Docela se mi ulevilo a pomohl mi, ale to jeho utahování mě dohání k šílenství.

Sevřel jsem polštář a zabořil do něj hlavu. Bez něj je můj život o ničem. Ucítil jsem, jak se mi znova někdo ovíjí okolo ramen. Položil jsem si na něj hlavu. "Co mám dělat Kyu?" zeptal jsem se.
"Podívat se, ke komu se tulíš." řekl Kyuhyun, ale jeho hlas jsem slyšel na druhém konci pokoje. Nadzvedl jsem hlavu a uviděl jeho Siwona. Ztratil jsem hlas, nemohl jsem nic říct. Koukal jsem se na něj a nemohl uvěřit tomu, že je tu se mnou. Usmál se na mě jeho pohádkovým úsměvěm a políbil mě. Chtěl jsem něco říct, ale umlčel mě.
"Kyuhyun. To on mě dostal ze zajetí tvého otce a přimluvil se za mě." to mi stačilo. Znova jsem ho políbil a přál si, aby náš polibek trval věčně.
"Miluju tě." zašeptal jsem.
"Já tebe taky."

Nevěděl jsem co bude dál, jak bude reagovat jeho otec nebo můj Ale byl jsem připravený si vynahradit si to, co bylo minule. Jediné co jsem v tomto okamžiku věděl, že už se ho nikdy nevzdám a že to Kyuhyunovi budu dlužit do konce svého života.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kanojo Kanojo | 24. září 2011 v 0:43 | Reagovat

Povídka se mi líbila, ale...
Začalo to moc pěkně, téma hodně zajímavý, Sichul miluju, ale na můj vkus to skončilo moc rychle. Myslím, že by si to zasloužilo víc to rozvinout jako třeba: Siwona chvilku (mírně) mučili, tatínkové by jim lásku nepřáli, ale nakonec se i oni do sebe zamilovalia atd. Tak trochu Romeo a Julie s happyendem.
Sorry nejsem žádná spisovatelka, ale moje fantazie jede na plný obrátky. Ale fakt si myslím, že by to chtělo aspoň pár kapitolek navíc!

2 HaRim HaRim | 29. listopadu 2011 v 19:53 | Reagovat

Souhlasím tady s Kanojo, konec byl moc rychlej. Ale celkově moc pěkný, ten námět byl skvělej, i když mě to ze začátku děsilo :D

3 Sensei Sensei | Web | 9. února 2013 v 19:47 | Reagovat

Koukám, že mám stejnej názoe jako Kanjo a HaRin moc rychlej konec. A kdyby se o víc propracovalo...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.