School love 3

1. června 2011 v 16:20 | Naya ^^ |  Jiné

Ok další díl Kyuwook story, slibuju, že už bude mít maximálně 2 díly. Potom budu psát jiné povídky.



C-co tady děláš?" vypadlo ze mě najednou.
"My si tykáme?" to nebyla odpověď kterou jsem zrovna čekal. Jen jsem tam stál a koukal na Kyuhyuna, nezmohl jsem se na jediné slovo.
"Můžu jít dál?" řekl asi po pěti minutách ticha, kdy jsem na něj jen tupě zíral.

"J-jo." vykoktal jsem ze sebe a uhnul mu z cesty. Vešel dovnitř a rozlédl se kolem. Stále jsem z něj nemohl spustit oči. Co tady dělá? Jak vůbec ví kde byldlím? Měl jsem spoustu otázek, ale žádnou odpověď.
"Neříkal si, že tu máš kamaráda?" přeušil ticho tou otázkou, které sem se bál.
"No, víš on. Tedy já-"
"Jsi tu sám, že jo." přerušil mé koktání.
"Ano, Siwon odjel před týdnem s... kamarádem za jeho nemocným otcem." řekl, nechtěl jsem na něj vybalit, že můj nejlepší kamarád má přítele.
"To je ten, který s tebou byl na ambulanci, když se ti to stalo?"
"Jo." řekl jsem a posadil se.
"Co tady vůbec děláš? A jak víš, kde bydlim?" musel jsem se ho na to zeptat.
"Jsem doma sám, Erik je u Ary a nemocniční sestřičky už mě omrzely. Pak jsem si vzpomněl na tebe a došlo mi, že tě vezla nějaká dívka do nemocnice a asi tu na tebe nikdo nečeká. Tak jsem se koukl do tvé zprávy."
"Cože?" řekl, že už ho omrzely nemocniční sestřičky. To znamená, že buď zahejbá své ženě nebo je svobodný heterosexuál a jen tak si užívá, nejsem si jistý, co se mi zamlouvá méně.
"Vím, že bych takhle zneužívat lékařské zprávy neměl." dokončil své vyprávění.
"Takže jsi tu jenom protože se nudíš?" sakra to jsem říct neměl.
"Ne, protože nechci, aby Erika učil někdo jiný." má o mě starost?
"Proč?" zeptal jsem se.
"Protože změn si užil poslední dobou už dost." řekl se smutným výrazem a zadíval se do země.
"Hmm?" podíval jsem se na něj s tázavým pohledem.
"To je jedno." řekl a odvrátil pohled jinam.
"Mně to můžeš říct." snažil jsem se ho donutit, aby mi všechno řekl.
"To je na dlouho."
"Já ti nikam neuteču." odpověděl jsem mu s povzbudivým úsměvem.
"Tak fajn, ale pak si nestěžuj, že tě otravuju vyprávěním o mém životě." řekl a ucilil se. Sedl si vedle mě a začal vyprávět. Stále jsem tomu nemohl uvěřit. Jsem doma se zlomenou nohou, on tu sedí vedle mě a chystá se mi vyprávět svůj životní příběh. Přišel úplně sám, bez donucení. Možná mu na mně alespoň trochu záleží. Přišel jsem si s ním jako v nebi.
Řekl mi o sobě skoro vše. Tedy od té doby co potkal jeho bývalou ženu. Potkal ji v Japonsku, když studoval. Zamiloval se do ní a po dvou letech se jim narodil syn. Po pěti letech od narození Erika umřela na rakovinu. Po roce, který uplynul od jejího úmrtí se odstěhoval do Koreji, protože tu vyrůstal. Nemá nikoho jiného, než svého syna. Tedy má sestru, která je v Japonsku s jeho rodiči. Jeho rodiče se ho zřekli, jen co jim oznámil, že čeká dítě. Od té doby s nimi nemluvil. Je v kontaktu jen s jeho sestrou. A teď žije tady a je svobodný. (Stručný Kyuhyunův příběh)
"Tak to je všechno a teď mi něco řekni o sobě." řekl nakonec.
"Něco o mně?"
"Já ti toho osobě řekl dost a nic o tobě nevím. Jenom to, že jsi učitel, co neumí ani chodit." řekl a usmál se.
"Tak já žiju sám, rodiče mi umřeli a jediný koho mám je Siwon, s kterým jsem vyrůstal. Bývá tu často i s Heechulem, to je jeho přítel on je totiž gay." převyprávěl jsem mu svůj život v pár větách.
"A dál?"
"To je všechno." řekl jsem a nastalo ticho.
"Ty jsi tedy teď nezadaný?" nahodil jsem téma, které mě teď zajímalo ze všeho nejvíc.
"Teď jo, nenašel jsem žádnou, co by byla schopná být se mnou a zároveň se postarat o Erika."
"Tobě na něm záleží hodně."
"Ze všeho nejvíc." podíval se na mě a usmál sladkým úsměvem. Ve skutečnosti je mnohem příjemnější, než v mých představách. Je dokonalý, nechápu proč ho jeho rodiče nesnáší.
"Do kdy tu budeš?"
"Dokud ti tu nebudu překážet."
"To nebudeš nikdy."
"Zejtra mam službu od 2, tak tu snad s tebou budu moct zůstat a dát na tebe pozor." prostě ho miluju, nechci aby dnešek skončil! Už bez něj nemohu být. Usmál jsem se na něj a povídali jsme si dál. Dokud jsme oba neusli.

OoOoOoOoOoOoO

"Dobré ráno." řekl mi Kyuhyun, jen co jsem se probudil.
"Dobré." řekl jsem rozespale, podíval jsem se na něj, vypadal jako by celou noc probdil.
"Jak se ti spalo?"
"Skoro jsem nespal." také podle toho vypadal.
"Jak to, mohl sis jít lehnout do pokoje."
"To by jsem nemohl být s tebou a koukat na tvou rozkošnou tvář, když spíš." řekl, připadalo mi, jako kdyby ho někdo přes noc vyměnil. Podíval se na mě jedním z jeho sladkých pohledů a políbil mě.
"Woooooooookie!" probudil mě známý hlas. To né byl to jen sen. Otevřel jsem oči, ležel jsem s Kyuhyunem na gauči, hlavu jsem měl na jeho hrudníku. Stále spal, vypadal tak roztomile a nevinně, bylo mi strašně líto toho co se mu stalo.
"Wooookie! Jsme doma!" křičel někdo po bytě. Kyuhyun se začal pomalu probouzet, otevřel oči a podíval se na mě, stále jsem na něm ležel. Pomalu jsem se zvedl.
"Dobré rá-." nestačil jsem doříct, do pokoje vběhl Siwon.
"Woo-" zarazil se v půlce slova a podíval se na nás. Kyuhyun ležel stále na gauči a já měl ruce hned vedle jeho pasu. Byl jsem trochu nadzvednutý, ale pohled na nás musel být trochu zvláštní. Hned za Siwonem vešel do obýváku Heechul.
"Wow, Wookie tohle bych od tebe nečekal. Myslel jsem, že máš toho s tim děckem." řekl, jen co vešel do místnosti. Siwon stál kousek od dveří s otevřenými ústy a Kyuhyun stále nechápal, na co tak koukají. Podíval se na mě, potom na sebe a pak mu to došlo. Odtáhl se ode mě a stoupl si. V pokoji panovalo ticho a napjatá atmosféra.
"V-vy, co tu děláte?" vypadlo nejistě ze Siwona.
"Já ti to vysvětlím." řekl jsem rychle.
"Tak to je snad jasný co se tu stalo." řekl hned Heechul, někdo by mu měl tu držku zalepit, ale bylo pozdě, po tomhle se mnou Kyuhyun už mluvit nikdy nebude.
"Promiňte, ale nevím o čem tu mluvíte." řekl naprosto klidným tónem, jen jsem čekal, až začne křičet něco v tom smyslu, co si asi myslíte vy podělaný teplouši. Ale byl naprosto v klidu. Oba dva jenom přejížděli pohledy mě a Kyuhyuna. Nemohl jsem to vydržet, chytl jsem Kyuhyuna za ruku a odtáhl ho pryč do vedlejší místnosti, tedy spíš dobelhal jsem se i s ním do vedlejší místnosti.
"Promiň, já se omlouvám." řekl jsem zklamaně.
"To nevadí, uvidíme se jindy. Emm tedy pokud u toho nebodou ty dva." řekl a mrkl na mě. Vyndal z kapsy mobil a podal mi ho.
"Napiš mi tvoje číslo." podíval jsem se na něj, už s trochu nadějí ve tváři. Vzal jsem do něj mobil a vrátil mu ho i se svým uloženým číslem.
"Napíšu ti." to bylo poslední co mi řekl, pak odešel domů.

Bylo mi tak líto, že odešel a zároveň jsem byl naštvaný na Siwona. Proč tak křičel? Proč vůbec přijel zrovna teď? Proč sebou bral Heechula? Proč má Heechul tak blbý kecy? Sebral jsem se a šel zpátky do obýváku.
"Promiň, Wookie." řekl Siwon a obejmul mě.
"Promiň? Ty to nechápeš, co si teď bude myslet, co když už se mi neozve, co když si buse myslet, že jsem nějaký... Já nevím, co teď?" začal jsem vyvádět a cítil jak mi rychle buší srdce. Oni tam jen stáli a dívali si na mě. Nemohl jsem tam s nimi být, odešel jsem do pokoje a lehl si do postele. Byl jsem tak naštvaný a zároveň smutný. Vyložil si to Kyuhyun tak jak si myslím. "Toho s tím děckem" to mu muselo dojít. Napíše mi jak slíbil?
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kira Kira | 14. dubna 2012 v 13:45 | Reagovat

Vážně super Chulie to zabíjí :DDD Boží díl ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.