School love 2

29. května 2011 v 18:45 | Naya ^^ |  Jiné
Další Kyuwook příběh. Je neděle a tady se nedé nic dělat, tak jsem si sedla k počítači a napsala další část.



Cestou domů usnul Heechul v autě asi ho zmohla nemocniční atmosféra, takže řídil Siwon. Připadal jsem si strašně, měl jsem sádru a berle a navíc Kyuhyun a ten druhý doktor mluvili o nějaké dívce, co se jmenuje Ara a má u sebe Kyuhyunova syna. Třeba je to jeho bývalá manželka, jsou rozvedeni a ona ho má na prázdniny. Nebo je to stále jeho manželka jenom on je v Koreji a ona v Japonsku.
"To byl on?" zeptal se mě najednou Siwon.
"Co? Kdo?"
"Ten doktor. To je ten, který tě trápí? Nešlo si nevšimnout, koukal si na něj jako na obrázek."
"Hmm?" nechápal jsem jak na to přišel.
"No, hezký byl to se musí uznat." koukl na Heechula jestli stále spí, " nemysli si, že mi to nedošlo."
"Byl to on." nakonec jsem se přiznal.Siwon se jenom pousmál a jeli jsme dál.

Dorazili jsme domů. Siwon probudil Heechula polibkem, který jsem opravdu vidět nemusel. Z polibku jak jinak vzniklo spoustu dalších. Mezi tím co se ti dva líbali, já se snažil dostat z auta. Moc mi to nešlo, ale nakonec jsem na ty dva musel ještě počkat, Heechul měl totiž klíče.

Došli jsme nahoru do bytu, ještě že nějaký génius vynalezl výtah, jinak by jsem se plahočil po schodech ještě teď. Sedl jsem si na pohovku a podíval se na ty dva.
"Tak co budeme dělat?" řekl Siwon. Udiveně jsme se s Heechulem na něj podívali.
"Co?" řekli jsme oba dva najednou.
"Takhle tě tu nemůžeme nechat a navíc je to tak trochu i naše chyba." řekl omluvným tónem. Tal trochu, kdyby nepřišli nic by se nestalo.
"Zlato, říkal jsem ti, že dneska mám večer práci." začal Heechul.
"Vážne? A kdy se vrátíš?"
"Ráno. Říkal jsem ti to, když jsme kupovali oběd."
"Tak mi to zvládnem sami, že jo." řekl zklamaně.
Rozloučil se s Heechulem polibkem a ještě ho šel doprovodit ke dveřím. Natáhl jsem se na gauč, ta noha mě opravdu moc bolela. Ale mělo to i své výhody viděl jsem Kyuhyuna a za čtrnáct dní ho uvidím znova. Každodennímu vídání ve škole se to sice nevyrovná, ale alespoň něco.
"Nechceš si jít lehnou to pokoje?" řekl Siwon, když se vrátil. Podle mě to řekl jenom proto, že si neměl kam sednout.
"Ok." řekl jsem a pomocí berlí se tam vydal.
Lehl jsem si do neustlané postele. Když jsem ráno vstal neměl sem chuť jí vůbec stlát. Přitáhl si peřinu až k hlavě a ležel. Siwon přišel, sedl si vedle mě a držel dvě sklenice s vodou, které postavil na můj noční stolek vedle postele. Povídali jsme si spolu až dlouho do noci.
"Tak co plánuješ dál?"
"Spát." řekl jsem mu, bylo mi jasné, že to není odpověď na otázku, kterou mi nepřímo podal. Siwon se usmál a upřesnil svou otázku: "Ale já myslel s Kyuhyunem."
"Přece nemyslíš, že sem jen tak příjde a vyzná ti lásku." řekl, když jsem nic neříkal.
"Já nevím, jak s ním můžu promluvit. Nikdy jsem s ním nebyl sám."
"Tak já tam příště s tebou nepůjdu."
"A co mu mám podle tebe říct?
"Tak to musíš vědět ty."
"Když já před ním vždycky znervózním a nevím co mám říct." namítl jsem a Siwon se pousmál.
"On tak taky vypadá, ale teď už by si měl spát."
To bylo poslední co řekl než odešel.

Jak to myslel? On tak taky vypadá, že by na mě taky myslel. Ale to je blblost má dítě a manželku. Myslím, že jen tak neusnu.
OoOoOoOoOoOoO
Siwon se mnou strávil další týden, kdy se o mě starali střídavě s Heechulem. Ale potom museli oba odjet. Siwon musel odjet za jeho otcem, který byl vážně nemocný a Heechul měl něco s prací. Takže jsem zůstal sám.
OoOoOoOoOoOoO
Potom co uplynul i druhý týden měl jsem jít na prohlídku. Někdo zazvonil na zvonek. To byl pravděpodobně můj plánovaný odvoz. Heechul říkal, že mi někoho sežene. Jsem docela zvědavý kdo to je. Už hodinu jsem seděl připravený k odjezdu a konečně jsem se dočkal.
"Halo?" řekl jsem do sluchátka které končilo u zvonku venku přede dveřmi.
"Já, no víte, poslal mě Heechul." řekl nějaký dívčí hlas.
"Počkejte chvíli, jsem hned dole." zavěsil jsem a vydal se do výtahu.
Došel jsem dolů a uviděl velice krásnou dívku. Myslel jsem, že Heechulovi potom všem co se stalo první den prázdnin dojde, že jsem na opačné pohlaví.
"Ahoj, já jsem Yuri." představila se, jen co jsem vyšel na ulici.
"Ahoj, já jsem Ryeowook." řekl jsem a usmál se.
Nasedli jsme do auta a jeli. Cestou jsme moc nemluvili, jen pár vět.

Dorazili jsme a Yuri šla se mnou. Ptala se řekl jsem jí, že je to na ní. Cestou jsme šli okolo operačního sálu. Právě z něj vyšel Kyuhyun spolu s nějakou mladou sestřičkou. Vzájemně se na sebe usmívali. Prošel okolo nás, jako kdyby si nás ani nevšiml.

Došli jsme k chirurgii, tentokrát to bylo mnhem horší než minule. Byla tu obrovská spousta lidí. Z doslechu jsme se s Yuri dozvěděli, že měli příjem, takže nemohli ambulovat.

Půl hodina, kterou jsme tam čekali uběhla docela rychle. S Yuri jsme si povídali o všem možném. Dokonce otevřeli i druhou ordinaci asi jim došlo, že tímhle tempem by jsme tu byli ještě zítra. Spatřil jsem i hladového doktora, místo kterého mě příjmal Kyuhyun. Jak to s ním bylo jsem řekl Yuri, vypadala docela pobaveně.

Hodinu na to jsem se dostal do ordinace. Yuri zůstala na chodbě. Vešel jsem dovnitř a uviděl Kyuhyuna s tou samou sestřičkou, s kterou jsem ho potkal před tím. Vypadali stále stejně pobaveně.
"Dál je tu Kim Ryeowook, před čtrnácti dny si zlomil nohu. Je tu na prohlídce." řekla sestřička a podala Kyuhyunovi nějaké papíry. Ten se na ně podíval, potom na mě. Nic neřekl jen vypsal nějaký papír a podal ho sestřičce.
"Ať ho vemou přednostně, myslím, že už tu čekal dost dlouho."
To bylo všechno co se stalo. Potom jsem šel se sestřičkou a Yuri, která se k nám připojila na rengen.

Teď jsem pochopil co Kyuhyun myslel tím přednostně, bylo tu několik desítek dalších lidí. Jen co vyvezli nějakého pána na lehátku přišel jsem na řadu já.
Po rengenu jsem opět předběhl celou kolonu lidí, kteří čekali. Jen jsme chvilku čekali, než vyšel chlapeček, který měl ovázanou ruku. V ordinaci byl stále Kyuhyun, ale tentokrát tam byla jiná sestřička. Sestřička s kterou jsem přišel se na tu druhou podívala opovrženým pohledem a věnovala se Kyuhyunovi.
"Snímky z rengenu vám poslali na počítač." řekla sladce a začala se pře Kyuhyunem nakrucovat. Nevěnoval jí jediný pohled.
"Děkuju, můžete na chvíli odejít obě dvě?"
Obě po sobě vrhli vražedné pohledy a odešli. Potom se zadíval na snímky do počítače.
"Nemusel jste je vyhodit." řekl jsem.
"Ale musel, jinak by to nedopadlo dobře." řekl a stále hleděl do počítače. Byl jsem nervózní, už jenom z toho že ho vidím. Teď jsem s ním sám v ordinaci a on vyhodil obě dvě sestřičky na chodbu. Zvedl se a šel ke mně. Na rengenu mi sundali sádru, takže mi mohl Kyuhyun nohu prohlédnout.
"Promiňte, že se ptám, ale vy máte přítelkyni?" řekl a začal mi prohlížet nohu. Byl jsem zaskočený tou otázkou. Jen co se mě dotkl cítil jsem po celém těle lehké zachvění. Jeho dotek byl jemný a příjemný.
"Ne nemám, jestli myslíte tu dívku na chodbě, tak ta mě jenom přivezla." snažil jsem se vykroutit z obvinění, že jsem zadaný.
"Proč se ptáte?"
"Já jenom že kdyby byla, tak se o vás moc dobře nestarala. Noha se vám zahojila méně, než jsme čekali. Říkal jsem vám, ať jste v klidu a nic neděláte." řekl a vrátil se zpátky k počítači. Připadal jsem si hloupě. Já čekal kdo ví co a on mi řekne tohle. Začal něco psát do počítače.
"To tu sádru dostanu zpátky?" zeptal jsem se, víc hloupě už stejně vypadat nemůžu.
"Ne, i když to není nic moc, dáme vám ortézu. Ale na tu nohu nedošlapujte ani nc nedělejte, jinak to bude ještě horší než teď." řekl a přísně se na mě podíval. Připadal jsem si jako dítě, když provede nějakou hloupost, za kterou se musí potom stydět. Když dopsal, zvedl se a šel pro sestřičku. Přišla ta, která se mnou byla na rengenu.
"Přines prosím nějakou ortézu po zlomenině." řekl jí Kyuhyun. Jen kývla a odešla. Dal mi nějaký papír, chtěl jsem se zvednou z lehátka, ale chytl mě za rameno.
"Má se o vás kdo postarat?"
"A-Ano, doma na mě čeká kamrád." zalhal jsem. Nechtěl jsem vypadat jako nějaký chudák, který se o sebe neumí postarat. Jen kývl. Když přišla sestra, dala mi ortézu a já odešel.
OoOoOoOoOoOoO
Přišel jsem domů a přemýšlel nad dneškem a vším tím co se stalo. Nechápal jsem nic. Nic co řekl Siwon ani to co se stalo s Kyuhyunem. Perou se o něj sestřičky, tak přŕoč bych ho měl zajímat já? Navíc mě jenom po krátké procházce bolela noha. Začal jsem proklínat Siwona i Heechula, že jsem vůbec šli. Už jsem skoro usnul, ale z mého polospánku mě vytrhl zvonek. Kdo to může být? Jediný kdo mě napadl byla Yuri. Jenže ta by zavolala, dal jsem jí moje číslo na mobil. Došel jsem ke dveřím a otevřel. Nemohl jsem uvěřit tomu co jsem viděl, ve dveřích stál Kyuhyun.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa


Komentáře

1 Kira Kira | 14. dubna 2012 v 13:39 | Reagovat

Toto je velmi podařená povídka! Začala jsem jí číst vlastně jenom tak, protože stále čekám na pokračovánií "Backstage of young boys" a navíc nemám moc ráda povídky "KyuWook" ale vážně mě to chytlo! Super povídka

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.